Asi tak nějak by se dala shrnout rétorika mnoha novinářů a médií v podslední době. Mnohdy se setkáváme s lidmi, kteří popírají existenci nesouladu těla a duše, a mnozí to nazývají mentálním onemocněním.

Hodně probírané téma v posledních dnech je účast na reklamní kampani známých značek v podání transgender Tiktokerky Dylan Mulvaney, která se proslavila na sociálních sítích. Osobně si myslím, že jde o osobní projekt, který je brán s nadsázkou a je myšlen v dobrém. Ovšem mnoho i známých osobností se o této osobě vyjadřuje jako o mentálně nemocném člověku. Navíc ji nazývají muže převlečeným do dámského oblečení.

To mě osobně přijde nepřípustné, i když na tom není nic trestného. Ale přesto to může vyvolávat nenávist mezi lidmi. Na jedné straně trans aktivisty, kteří se snaží někdy nabourat akce, které pořádají anti trans aktivisté, jakou je třeba univerzitní plavkyně Rilay Gains, která aktivně vystupuje s podporou znemožnění transgender sportovcům účastnit se soutěží. Ta byla napadena trans aktivisty při svém výstupu na univerzitě. Rozhodně neschvaluji násilí a tento druh odporu nepodporuji, ale nedivím se, že frustrovaní lidé dělají zoufalé věci.

A čím více se budou nůžky mezi CIS gender lidmi a Transgender lidmi rozevírat, tím více bude potyček, kterých budeme svědky. Popírání transgender identity není nic jiného, než popírání přírody. Navíc o zákonech a pravidlech pro transgender lidi rozhodují lidé, kteří nejsou odborníci a navíc nemají životní zkušenosti, které by jim dávaly oprávnění rozhodovat o tom co je, a co není přirozené.

Aktivisté vystupující proti trans lidem jako je Matt Walsh nebo Ben Shapiro, se pasovali do tzv. odborníků na trans tématiku a popírají, že by existovala možnost, že se lidé narodí s jinou duší, mozkem a s tělem které s tím neladí.

Není to zas tak dávno, co se v cirkusech nebo zoologických zahradách ukazovali postižení lidé, kteří svým neštěstím byli vystaveni na odiv barbarskému obecenstvu.  Není to tak dávno, co ženy nesměly studovat, jezdit autem a volit. V 21.století, v civilizovaných zemích, a stále jsou ti, co jsou jiní, vystavováni nenávisti, diskriminaci nebo výsměchu. Transgender lidé chtějí žít svůj život bez toho, aniž by museli denně řešit problémy, o kterých většina nemá ani tušení. Jediným řešením tak zřejmě zbyde opět jen osvěta a čas, který bude potřeba k tomu, aby většinová společnost brala tématiku trans osob za standard.

Bohužel ještě dlouhou dobu budou trans lidé vystaveni označení ve špatném rodě, budou diskriminováni jako uchazeči o zaměstnání a budou se potýkat s předsudky, které měli lidé dřive ke gayům či postiženým lidem. Ale věřím, že se společnost jednou změní a přijmou trans komunitu za něco „normálního“ a již nebude nástrojem pro média, jak prodat více výtisků novin či reklam na jejich webových stránkách.

Trans osobám přeji, aby se nevzdávaly svého života a žily spokojeně a bez větších komplikací. Ostatním přeji, aby si uvědomili, že není nic špatného na tom být odlišný a není třeba se toho bát.